Cesty

Indie - 08.01.2011

Zpráva z Timesů:
„Na Silvestra asi v 9.30 pm se v jednom baru ve čtvrti Dindoshi pohádali dva chlapíci o to, jakou písničku má kapela zahrát. Zatímco Mayur Shah (28) chtěl, aby zazněla Munni Badnaam Hui z filmu Dabangg...
Indie - 08.01.2011

 Zpráva z Timesů:

„Na Silvestra asi v 9.30 pm se v jednom baru ve čtvrti Dindoshi pohádali dva chlapíci o to, jakou písničku má kapela zahrát. Zatímco Mayur Shah (28) chtěl, aby zazněla Munni Badnaam Hui z filmu Dabangg (největší kasovní trhák loňského roku se Salmanem Khanem v hlavní roli, pozn. překl.), Vinod Advani (29) trval na písni Sheila ki Jawani z filmu Tees Maar Khan. Zpěvák si vybral jednu z nich, ale když začal zpívat, strhla se mezi oběma zákazníky rvačka. Mezitím se v baru objevil konstábl S P Chorge, který vykonával hlídku nedaleko a zaujal ho nezvyklý hluk. Snažil se oba rváče uklidnit, ale místo toho dostal sám nakládačku. Oba muži byli posléze předvedeni k městskému soudu a obviněni z napadení a úmyslného zastrašování veřejného činitele od plnění služebních povinností. Po dvou dnech byli z vazby propuštěni na kauci.“

Ano, takové vášně umí vzbudit v lidech Bollywood, kdo by to do těch nízkotlakých flegmatiků řekl. Jinak se v novinách samozřejmě probírají daleko větší hrůzy, několik znásilnění, vražd a sebevražd denně, dlouho se psalo o patnáctileté holce, která byla z chudé rodiny, tak se chodila dívat na televizi k sousedce a ta ji začala nabízet svým známým, inkasovala několik tisíc rupií za jedno znásilnění, s jedním „zákazníkem“ nebohá dívka dokonce otěhotněla, vše vyvrcholilo tím, že s ní měl poměr i vysoce postavený policista, který když vše prasklo, spáchal sebevraždu skokem pod vlak. Korupční kauzy už ani nemá cenu sledovat, to je furt něco, jedna politická kauza se však propírá už od vánoc a to doživotní žalář pro lidskoprávního aktivistu a lékaře Binayaka Sena, který byl odsouzen podle kontroverzního zákona 124A za „pobuřování“ (jestli jsem tomu správně porozuměl, tak prý vynesl tři dopisy vězněného maoistického extremisty a ani není jisté, jestli to policajti nenafingovali), staví se za něj Amnesty International a 22 nositelů Nobelovy ceny a často je to srovnáváno s jedenáctiletým vězením pro čínského disidenta Liu Xiaoba.

Tohle nám vyrazilo dech úplně a když jsem nádražní budovu v Bandře chtěl vyfotit, nevěřil jsem, že je to ta stejná budova, šli jsme dokonce ještě na nádraží Bandra Terminus, jestli jsme se nespletli a není to tam, ale tam je jen jednopatrový baráček postavený cca před padesáti lety, takže aspoň podle toho podloubí bych tipoval, že to bude ono, několikrát přestavěné...


Včera jsme byli na důležité schůzce v jedné z největších firem UTV, sídlí ve fakt luxusním komplexu v Andheri, přijali nás vstřícně, vyfasovali jsme spoustu dývídýček a dnes má premiéru jejich nejnovější film, o kterém jsem už psal, No One Killed Jessica, fiktivní pátrání po vrahovi modelky, je to dle skutečného případu a policie se tu asi příliš nevyznamenala, v hlavní roli televizní moderátorky, která pátrá na vlastní pěst Rani Mukherjee, velká to hvězda bollywoodského plátna. Jsem napjatý, hned odpoledne na to jdeme do kina.


Solitaire Corporate Park v Andheri East, sidlo UTV (building 11, 8th floor)

Při včerejším flákání po Bandře jsem dostal děsnej hlad, no jo, ale ono si to celé hraje jakože na luxusní čtvrť, takže všude samý Mekáče a Káefcéčka, nic normálního jsme nepotkali, tak jsme vlezli do nějaké luxusního čínského noodle-baru, připadali jsme si trochu nemístně, ale aspoň že nám chutnalo, to zase jo. Hned vedle na 33. ulici je Azaad Bazaar, první a asi jediný queer shop v Bombaji, vedou ho dvě sympatické holky, Sabina a Simran, akorát, když jsem vyjevil přání natočit s nimi rozhovor do Qéčka, tak řekly, že nestojí o publicitu, prý odmítli už i BBC a že z toho nic nebude. Ale trochu jsme se zakecali, i dvě trička jsme si koupili, tak nakonec trochu vyměkly a že prý mám přijít v sobotu, že něco malého by snad šlo. Já teda spíš počítám s tím, že to nakonec stejně odřeknou, ale na sobotu si už připravuju nekonečnou dávku svého neodolatelného šarmu a aspoň dvě kila charismatu. Jinak těch kontaktů jsem tu sehnal celou řadu, teď jde ještě o to, kdy to natočit a zároveň se ještě stihnout potoulat trochu po jihu, dneska ráno jsme si koupili na úterý lístek do Pune, tak snad se to podaří nějak dobře naplánovat.   


Mila ve svem novem tricku: chehera = face, kitab = book :-)

Zpět na přehled

Nahoru